lu
Èn årtike di Wiktionary.
Ådvins |
Walon
Etimolodjeye et tcherpetaedje
S’ i gn åreut ene sakî ki sepreut cwè å dfwait di l’ etimolodjeye di "lu", el pout stitchî vaici.
Prononçaedje
- AFE :
- Prononçaedjes : /ly/ /li/ /lə/ /lu/ /luː/ miersipepieuzmint el notûle ALW 2, 27.
- Prononçaedje zero-cnoxheu : /lu/
Prono d' djin tonike
| omrin | femrin | |
|---|---|---|
| Singulî | lu | leye |
| Pluriyal | zels / yeusses | zeles |
lu o.
- Prono tonike do cåzant.
- metou tot seu.
- Lu, i n' î a måy sitî, mins leye, bén.
- Gn aveut lu et céncwante-z ôtes.
- Mins vos n' l' årîz nén å fotbal, da, lu.
- metou dirî ene adrovire.
- C' est lu ki l' a dit
- metou dirî ene divancete.
- C' est ene måjhone ki fwait sogne pår asteure ki l' notaire est evoye, et Lorince avou lu (J.M. Warnier).
- metou replaeçant li prono sudjet "i".
- Pol comere, leye, ele dimoréve todi amon s' mononke. Lu lyi a-st aprins a lére, a scrire et a conter, ene sacwè d' råle, adon, e l' Årdene, copuvite po ene feme (G. Lucy).
- metou tot seu.
- Prono tonike miroetrece.
- C' est tchaekin por lu.
Rilomêye do mot
Dataedje do mot : vî scrijha "lu" (1278)
Ratournaedjes
(prono do cåzant)
Ratournaedjes
(prono miroetrece)