pièrdu

Èn årtike di Wiccionaire.

Walon (sistinme Feller)[candjî]

Etimolodjeye[candjî]

Loukîz a : « pierdou ».

Prononçaedje[candjî]

  • AFE : /pjɛʀ.ˈdy/

Pårticipe erirece[candjî]

pièrdu

  1. pierdou.
    • Les îs pièrdus au lon, timps qui l’ moteûr ronfèle,
      Is sont stampès tènant d’ ène mwain seûre èl vèrnia.
      Is min’nu leû Nârcisse ou bén leû n’Anna-Belle
      Qu’i nîve, qu’i plouve, qu’i djèle ou bén qu’i fèye solia. — Georges Fay, Èl Bourdon,  329, 1989, « Les Bat’lîs ».

Sipårdaedje do mot[candjî]

w. do Mitan, Basse Årdene, w. do Coûtchant