bîje
Apparence
Etimolodjeye
[candjî]
Loukîz a : « bijhe »
Prononçaedje
[candjî]- AFE : /biːʃ/
aschoûtez lu
Sustantif
[candjî]bîje femrin
- bijhe.
- El vint soufèle dè bîje. — Motî d’ Nivele.
- Li bîje èt li solia si disputin.n’, onk èt l’ôte prétindin.n’ yèsse li pus fwârt. — ratournant ene fåve d’ Ezope, Li bijhe et l’ solea.
- Su l’ vôye qui nos min.ne à l’èglîje,
Li vint a chové lès nûléyes,
Nos massales rodjichenut d’zo l’ bîje
On s’ rafîye tot laudje dèl vièspréye. — Jacques Desmet.
Mots d’ aplacaedje
[candjî]Sipårdaedje do mot
[candjî]w. do Mitan, w. do Coûtchant, Basse Årdene