vocial
Apparence
Etimolodjeye
[candjî]Aplacaedje di : «vo» + «cial»
Prononçaedje
[candjî]- AFE :
- prononçaedje zero-cnoxheu : /vɔʃal/
Adviebe
[candjî]vocial (nén candjåve)
- loukîz (li sacwè, li sakî) k' arive.
- Ahoutez vos usteyes; vocial ene lavasse.
- Vola l' tins ki s' enûle ;
Ké vint ki vla k' i fwait !
I vat mî ki dj' m' afûle,
Ca vocial on hoursea. — Jean-Joseph Dehin, "L' orèdje" (1848) (fråze rifondowe). - C' est si bea d' intrer dvins ene wåmire,
Tot-z î poirtant ene gote di ricfoirt,
Cwand l' rålêye nos amoenne a dire :
Tchouf ! I fwait froed ! Vocial l' ivier ! — Jean Dessard, D'ine cohe so l'aute, 1939, p.44, Vochal l’ivièr (1900) (fråze rifondowe). - Alez vis apontyî m' fi, vocial l' eure. Ni rovyîz nén do mete on poyaedje di sé e vosse potche et do segnî vosse voye. — Joseph Mignolet, Li tchèsturlinne dèl bèle rotche, 1922, p.27 (fråze rifondowe).
- Dayeur, schoûtez, vocial kékes mots
Di tos nos djouweus ki pitèt-st e l' prumire :
Vos voeroz k' i s' valèt tertos ;
Li meyeu d' zels, vos nel sårîz dire. — Eugène Strengnart, Vivent nos footballeux !, scrît dvins les anêyes 1920-1940, lijhåve so Wikisourd (fråze rifondowe). - Fåt-st assoti ! Vocial co ene feye li vî Michael Jackson avou ses vîs råtchåds. — Jacques Lefebvre (fråze rifondowe).
- cial.
- Loukîz vocial les agayons ki dji vs aveu dit enawaire.
Mots d’ aplacaedje
[candjî]Sinonimeye
[candjî]- voci
- (côpé divant des pronos) : vo l' cial, vo les cial, vo lzès cial, vo-z è cial, vo t' endè cial, vo tel cial, vo vzel cial, vo m' î cial…