clårté

Èn årtike di Wiccionaire.

Walon (sistinme Feller)[candjî]

Etimolodjeye[candjî]

Loukîz a : « clairté » (avou candjmint d’ voyale), kécfeye pa assaetchance do francès « clarté ».

Prononçaedje[candjî]

  • AFE : /klɔːʀ.te/

Sustantif[candjî]

clårté femrin

  1. clairté.
    • Vos grands oûys plins d’loumîres
      Årdèt come èn åté,
      Et vos fènès påpîres
      Frusihèt d’leû clårté— Émile Wiket, "Fruzions d' cour", p.48.
    • Po poleur contimpler li clårté sins åbion d' on candjmint, drovoz vos ouys tot å lådje di voste åme Jean Bosly, ratournant L' imitåcion d' Djezus-Cri (fråze rifondowe).
    • « Vo-‘nné-là deûs k’ houmèt d’ l’ azûr !» 
      Mins noste amoûr sèrè ‘ne loumîre,
      Ine clårté po lès målureûs
      Ki n’ ont nole fleûr à l’ bot’nîre… Camille Gaspard.

Sipårdaedje do mot[candjî]

w. do Levant

Ortografeyes[candjî]

Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :
  • clårté : E1