Aller au contenu

velo

Èn årtike di Wiccionaire.

Etimolodjeye

[candjî]

Racourti di velocipede.

Sustantif

[candjî]
singulî pluriyal
velo velos

velo omrin

  1. (spôrt) veyicule avou, obén sins moteur, avou pedale ey avou deus rowes.
    • Ele rôle a velo.
    • Ene coûsse a velo.
    • On coreu a velo.
    • Riprezintez vs li plaece do Martchî, sins tram, ni velos, ni oto, ni moto, on bea dimegne di djulete å tins passé. Joseph Mignolet, "Li walon å payîs di Lîdje" (1938), p.19 (fråze rifondowe).

Sinonimeye

[candjî]

Parintaedje

[candjî]

Dizotrins mots

[candjî]

Ortografeyes

[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Ratournaedjes

[candjî]
veyicule ås deus rowes