vourou
Walon (vîs sistinmes)[candjî]
Prononçaedje[candjî]
- AFE : /vu.ˈʀu/
Codjowa[candjî]
vourou
- vôreu, condicioneu prezintrece, prumire djin do singulî, do viebe « voleur ».
- Mi, d’j’vourou bi’n, dist’elle ess’ boun’ grand’meire,
Qui s’rou savant, comme el savant Roulez. — s.n., El Nivelwé, 1889.
- Mi, d’j’vourou bi’n, dist’elle ess’ boun’ grand’meire,