calin
Apparence
Etimolodjeye
[candjî]Tayon-bodje latén « calumniare » (dire do må) çou ki dene on mot avou l’ cawete « -in ».
Prononçaedje
[candjî]- AFE :
- prononçaedje zero-cnoxheu : /ka.ˈlɛ̃/ (minme prononçaedje pattavå)
- Ricepeures : ca·lin
Sustantif 1
[candjî]| singulî | pluriyal | |
|---|---|---|
| omrin | calin | calins |
| femrin | calene | calenes |
calin omrin / femrin
- metchant ome.
- C' est on calin, il a co batou s' feme.
- Il est cnoxhou po on fameus calin.
- Dji n' rigrete nén l' calin ki m' abandnêye. — Jean Bury, Joyeux rèspleus, (1899), "Pauve kimére" (fråze rifondowe).
- CWELIN. - I vs ont bouxhî ? Les calins !
DJAN. - Des côps d' crosse di fizik, pus ki dj' n' a volou, et on côp d' pougn e plin vizaedje.
CWELIN. - Po vs aveur revinté conte di zels ? — Jean Lejeune di Djoupeye, Dizos leû bote, 1919, ake I, sinne XIV, p.12 (fråze rifondowe).
- (tot cåzant å rvier) bråve (a ene djin k' on voet voltî, tot lyi fjhant on ledjir riprotche, a èn efant arnåjhe).
- Al boune odeur d' on cwarantin,
Vosse coir si frisse ode bon, calene. — Martin Lejeune, Œuvres lyriques du poète wallon Martin Lejeune, "Prétimps dè coûr", 1897 (fråze rifondowe). - C' est on ptit calin, i fwait tofer assoti ls ôtes.
- Al boune odeur d' on cwarantin,
2. rénnvåt. I n' est måy k' avou des calins. F. vaurien, voyou.
- On bea djoû, tot fjhant l' hape-lopin,
Li djonne Amour, on fén calin,
Ala sayî d' agrawyî l' låme,
K' odéve si bon, foû d' ene tchetoere. — Martin Lejeune, Œuvres lyriques du poète wallon Martin Lejeune, p. 104, "L’amour atrape lu pètche" (fråze rifondowe).
- On bea djoû, tot fjhant l' hape-lopin,
3. onk (ene) ki fwait toplin do må so s' voye. F. bandit, malfaiteur, brigand, forban.
4. pitit mwaisse-ovrî, el fosse. rl a: porion. on franc calin : onk k' est vormint on canvolant.
Notule d’ uzaedje
[candjî]Dins l' uzaedje do 20inme sieke, l' omrin esteut corant, li femrin, råle.
Parintaedje
[candjî]Ratournaedjes
[candjî]djin k' on voet voltî, po lyi fé on ledjir riprotche
Addjectif
[candjî]| singulî | pluriyal | |
|---|---|---|
| omrin | calin | calins |
| femrin padrî | calene | calenes |
| femrin padvant | calene | calinès |
calin omrin (come addjectif djondrece, metou padvant u padrî l’ no)
- vite mwais.
- Les calinès djins, on n' les voet nén voltî, cial.
- Si vude boke groumtêye des priyires ;
L’ ouy clair et peur, å cir levé,
Shonne å Grand Mwaisse dimander gråce,
Po nozôtes k’ estént si calins. — Martin Lejeune, “Œuvres lyriques du poète Martin Lejeune” p.183, « Lu lîve du mèsse dèl grand-mêre » (fråze rifondowe).
Ratournaedjes
[candjî]Sustantif 2
[candjî]calin todi singulî
- metchantes faitindjes (après l' divancete « di »).
- Awè, c' est di m' fåte.
Des escuzes, dj' endè cwir nén.
Dji doe magnî l' tåte
Di tot çou k' dj' a fwait d' calin. — DDro (fråze rifondowe).
- Awè, c' est di m' fåte.
Ratournaedjes
[candjî]Categoreyes :
- Mots do walon
- Walon
- Mots do walon vinant do latén
- Addjectifs do walon avou l' cawete -in
- Sustantifs do walon avou l' cawete -in
- Mots ki s' prononcèt parey totavå
- Mots do walon di deus pîs
- Sustantifs do walon
- Mots k' ont-st on sinse a comprinde å rvier
- Mots do walon avou des ratourneures
- Addjectifs do walon
- Addjectifs ås cénk cognes ortografikes
- Addjectifs do walon metous padvant ou padrî
- Sustantifs do walon todi singulîs