hoûlaedje
Apparence
Etimolodjeye
[candjî]Do viebe « hoûler » avou l’ cawete « -aedje ».
Prononçaedje
[candjî]- AFE :
- diferins prononçaedjes : Prononçaedje a radjouter
- prononçaedje zero-cnoxheu : /huː.ˈlɛt͡ʃ/
- Ricepeures : hoû·laedje
Sustantif
[candjî]| singulî | pluriyal |
|---|---|
| hoûlaedje | hoûlaedjes |
hoûlaedje omrin
- hoûlmint.
- Mins les scrijheus walons, contrairmint à çou k’ on pôreut croere, ont pris å hoûlaedje do canon d’ Brussele, li consyince di leu valeur et d’ leu pårler. — Joseph Mignolet, Li walon å payîs di Lîdje, (1938), p.39 (fråze rifondowe).