poûfurner

Èn årtike di Wiccionaire.

Walon (Rifondou)[candjî]

Etimolodjeye[candjî]

Bodje «poûfrin», avou l’ cawete di codjowaedje « -er » des viebes

Viebe[candjî]

Djin et tins Codjowa
Cåzant Ind. pr. (dji, dj’) poûfurnêye
Atôtchî(s) Ind. pr. (vos, vs) poûfurnez
Cåzants Ind. pr. (nos, ns) poûfurnans
Rwaitants Ind. pr., nam. (i/il, ele/elle) poûfurnêynut
Cåzant Ind. fut. (dji, dj’) poûfurnêyrè
Cåzant D.I.E. (dji, dj’) poûfurnéve
Cåzant Suddj. pr. (ki dji, dj’) poûfurnêye
pårt. erirece (dj’ a, vos av) poûfurné
Ôtes codjowaedjes come tchicter

poûfurner (v. sins djin)

  1. fé des poûfrins.
  2. fé del poûssire.
  3. (imådjreçmint) fé del margaye.
    • Ça va poûfurner on bea côp cwand l' notåre lezî lirè m' testamint Joël Thiry, Doze omes, p. 53 (fråze rifondowe).

Ratournaedjes[candjî]

fé del poûssire
fé del margaye