hourbaler

Èn årtike di Wiccionaire.
Loukîz eto : ourbaler, hoûrbaler.

Walon (Rifondou)[candjî]

Etimolodjeye[candjî]

Etimolodjeye nén bén documintêye; on pout pinser:

Prononçaedje[candjî]

Viebe[candjî]

Djin et tins Codjowa
Cåzant Ind. pr. (dji, dj’) hourbale
Atôtchî(s) Ind. pr. (vos, vs) hourbalez
Cåzants Ind. pr. (nos, ns) hourbalans
Rwaitants Ind. pr., nam. (i/il, ele/elle) hourbalnut
Cåzant Ind. fut. (dji, dj’) hourbalrè
Cåzant D.I.E. (dji, dj’) hourbaléve
Cåzant Suddj. pr. (ki dji, dj’) hourbale
pårt. erirece (dj’ a, vos av) hourbalé
Ôtes codjowaedjes come bouter

hourbaler

  1. (v. sins coplemint) (mot d’ meteyo) shofler tot tournant, tot djåzant do vint.
    • El vint hourbale conte el pegnon Motî del Lovire (fråze rifondowe).
    • El bijhe hourbale divins l' tchiminêye Motî del Lovire (fråze rifondowe).
    • Cwand l' vint d' oraedje a hourbalé,
      Distrujhant sins djinne les fabrikes
      Po mia stamper les grands botikes,
      L' åme do coron s' a-st evolé Christian Quinet, Èl Mouchon d’Aunia, l° 5-2020 p. 5 (fråze rifondowe).
  2. (viebe å coplemint) distrure, tot shoflant dsu, pol vint.
  3. vini cweri a fé do må a (ene sakî).
    • K' i n' mi vegne nén trop hourbaler, ca i va rçure ene pingnêye ! — Édouard Remouchamps (fråze rifondowe).
    • El contrumwaisse hourbale l' ovrî Motî do Coûtchant walon (fråze rifondowe).
    • El mere hourbale ès gamén do matén å niût Motî do Coûtchant walon (fråze rifondowe).
    • El tchén hourbale co les poyes dins l' paxhi Motî do Coûtchant walon (fråze rifondowe).

Parintaedje[candjî]

Ortografeyes[candjî]

Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :
Li mot n’ est nén dins : O4, O92, R13

Ratournaedjes[candjî]

shofler e tournant
cweri a fé do må

Sourdants[candjî]

Etimolodjeye: