o

Èn årtike di Wiccionaire.
Loukîz eto : O, Ó, ó, Ò, ò, Ô, ô, Ö, ö, õ, Ο, Ő, ő, , , , , , , Ơ, ơ, , , , , , , , , , , , , , , º, Ɔ, ɔ, Ɔ́, ɔ́, Ɔ̀, ɔ̀, Ɔ̂, ɔ̂, Ɔ̌, ɔ̌, Ɔ̃, ɔ̃, Ɔ̣, ɔ̣, Ɔ̧, ɔ̧, ʼǫ, o-, -o, , , , , , 𝐎, 𝐨, 𝑂, 𝑜, 𝑶, 𝒐, 𝒪, , 𝓞, 𝓸, 𝔒, 𝔬, 𝕺, 𝖔, 𝕆, 𝕠, 𝖮, 𝗈, 𝗢, 𝗼, 𝘖, 𝘰, 𝙊, 𝙤.

Scrijha latén[candjî]

Lete[candjî]

pitite lete grande lete
o
U+006F
O
U+004F

o

  1. cwénzinme pitite lete et cwatrinme voyale di l’ alfabet latén.

Waitîz eto[candjî]

Lijhoz l’ årtike Lete O so Wikipedia.

Walon (Rifondou)[candjî]

Prononçaedje[candjî]

Mot-fråze[candjî]

o (nén candjåve)

  1. rafoircixh çou k’ on vout dire.
    • O nonna, ca nonna ! Dji n’ vou rén d’ tot ça, da, macrea. Lucyin Mahin, (ramexhnaedje).
    • — Vos vloz do suke dins vosse café ?
      O dj’ vou bén.
  2. mostere li sbarmint (ralongui prononçaedje).
    • O, ké belès fleurs ki vs avoz la. Motî d’ Bastogne.
    • O, vormint, dji ndè saveu rén.
    • O, kéne afwaire.
    • O ! Ça c’ est ene laide atake.
  3. dimande a ene sakî d’ arester (court prononçaedje).
    • O ! Cwè ! Ça va daler di m’ cåzer come ça, dji n’ so nén vosse tchén !
    • O ! Prindoz asteme a çou k’ vos djhoz !
    • O ! C’ est tot !

Mots d’ aplacaedje[candjî]

Mots vijhéns[candjî]

a

Ortografeyes[candjî]

Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Ratournaedjes[candjî]

rafoircixh çou k’ on vout dire
mostere li sbarmint
dimande a ene sakî d’ arester

Walon (sistinme Feller)[candjî]

Prononçaedje[candjî]

Etimolodjeye 1[candjî]

Loukîz a : « e »

Etroclé årtike[candjî]

o

  1. e.
    • Aloz m’ code one boyèye di pièrzin o corti.
      • Alez m’ code ene bohêye di pierzin e corti.
  2. å.
    • Ele a d'né su mwin o facteur.
      • Elle a dné s' mwin å facteur.
Rilomêye do mot[candjî]

Li mot dins on tite di live, di gazete, di soce, di marke : O payis dès sabotîs (E payis des shabotîs)

Mots d’ aplacaedje[candjî]
Sipårdaedje do mot[candjî]

Basse Årdene

Ortografeyes[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Etimolodjeye 2[candjî]

Loukîz a : « ou ».

Adjondrece[candjî]

Imådjete do CLRE pol djournêye di tchantaedje po ls efants (avou l’ adjondrece "o")

o

  1. u, ou, oudon-bén.
    • Vos tchantez o vos cantez ? — Reclame del djournêye CLRE po les djonnes tchanteus.
Ortografeyes[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Etimolodjeye 3[candjî]

Loukîz a : « on »

Prono d’ djin[candjî]

o

  1. on.
    • Ç'astoût an sètambe, o daloût bén råde royî lès pètotes. Louis Marcelle.
      C' esteut e setimbe, on daléve bénrade råyî les petotes.
Sipårdaedje do mot[candjî]

w. do Coûtchant (payis di Djnape, di Courcele)

Ortografeyes[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Etimolodjeye 4[candjî]

Loukîz a : « ô ».

Adviebe[candjî]

o

  1. ô.
    • Èyu dalèz, o ?
      • Eyou dalez, ô ?
Sipårdaedje do mot[candjî]

w. do Coûtchant (a Courcele, todi)

Ortografeyes[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Espagnol[candjî]

Adjondrece[candjî]

  1. u, ou, oudon-bén.
    • ¿ Es blanco o negro ?
      C' est noer u blanc ?