loyminer
Apparence
Etimolodjeye
[candjî]Bodje « loymin- » (« loyminoye ») avou l’ cawete di codjowaedje « -er » des viebes.
Prononçaedje
[candjî]- AFE :
- diferins prononçaedjes : /loːj.mɪ.ˈne/
- prononçaedje zero-cnoxheu : /lõj.mi.ˈne/
- Ricepeures : loy·mi·ner
Viebe
[candjî]| Djin et tins | Codjowa |
|---|---|
| Cåzant Ind. pr. (dji, dj’) | loymene |
| Atôtchî(s) Ind. pr. (vos, vs) | loyminez |
| Cåzants Ind. pr. (nos, ns) | loyminans |
| Rwaitants Ind. pr., nam. (i/il, ele/elle) | loyminnut |
| Cåzant Ind. fut. (dji, dj’) | loyminrè |
| Cåzant D.I.E. (dji, dj’) | loyminéve |
| Cåzant Suddj. pr. (ki dji, dj’) | loymene |
| pårt. erirece (dj’ a, vos av) | loyminé |
| Ôtes codjowaedjes | come copiner |
loyminer
- (v. sins coplemint) trinner po fé ene sacwè.
- I loymene tot l' djoû — Motî Haust (fråze rifondowe).
- C’est flots ki dschindèt loyminant,
Cwand dji plonkive, mi fjhént mamêye — Joseph Vrindts, ”Vîx Lîge” (1901), p.10, “A l’Mouse” (fråze rifondowe).
Sinonimeye
[candjî]Ortografeyes
[candjî]Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :