stî
Walon (Rifondou)[candjî]
Cogne prumrece (dirî voyale) |
Dispotchaedje (dirî cossoune) |
Divanceye voyale (dirî cossoune) |
---|---|---|
stî | sitî | estî |
Etimolodjeye 1[candjî]
stî | stou |
Tayon-bodje latén « stare » (esse astampé), racuzinåve avou l’ espagnol « estar » et l’ itålyin « stare ».
Prononçaedje[candjî]
(stî & stou)
- AFE :
- diferins prononçaedjes : /stiː/ /sti/ /ste/ /stɛ/ /sty/ /stu/
- diferins prononçaedjes : /syte/ /sytɛ/
- diferins prononçaedjes : /ɛstiː/ /ɛstɛ/ /ɛstu/
- prononçaedje zero-cnoxheu :
- /stiː/
- /ɛstiː/ /sitiː/
- /stu/
- /ɛstu/ /sutu/
- /stiː/
- diferins prononçaedjes : /stiː/ /sti/ /ste/ /stɛ/ /sty/ /stu/
- Ricepeures : nén rcepåve
Pårticipe erirece[candjî]
stî (nén candjåve)
- Do viebe « esse ».
- Dj’ a stî malåde troes samwinnes å long.
- (pus stroetmint) divant on pårticipe erirece d’ on viebe di mouvmint, divnou addjectif.
- Li dierin côp k’ elle a stî vnowe vaici, c’ esteut tins del guere.
- Do viebe « aler ».
- Il ont stî e vacances e l’ Årdene.
Ratourneures[candjî]
- a stî on tins (il a stî on tins) : plaece ene accion dins l’ passé.
Ortografeyes[candjî]
(stî & stou)
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :
Ratournaedjes[candjî]
pårticipe erirece di « esse »
Etimolodjeye 2[candjî]
Tayon-bodje latén « sextarius » (shijhinme) mot cité dins l’ FEW 11 557b
Prononçaedje[candjî]
- AFE :
- prononçaedje zero-cnoxheu : /stiː/ /se.tiː/ (minme prononçaedje cåzu pattavå)
- prononçaedje zero-cnoxheu : /stiː/
- prononçaedje zero-cnoxheu : /stiː/ /se.tiː/ (minme prononçaedje cåzu pattavå)
- Ricepeures : nén rcepåve
Sustantif[candjî]
singulî | pluriyal | |
---|---|---|
s(i)tî | s(i)tîs |
stî omrin
- (muzeure) viye muzeure des grins ki valeut 30,712 lites a Lidje.
- A Lidje, li stî valeut 1200 pôces cubes di Sint-Houbert ; il esteut pårti e cwate cwåtes ; tchaeke cwåte esteut pårteye e cwate pougnoes et tchaeke pougnoe e cwate muzuretes — Henri-Thomas Maron (fråze rifondowe).
- Li stî poleut esse muzuré a raeze u hoplé, come on l’ voet so les martchîs d’ Afrike — Henri-Thomas Maron (fråze rifondowe).
- Dins l' tins les djins s' batént po on stî d' grin — Motî d’ Nivele (fråze rifondowe).
- hena ki mzeure ci cwantité la.
- Gn a on bea stî di strin å « Ståve des boûs » a Logbiermé.
-
stî di strin (å « Ståve des boûs » a Logbiermé)
-
stî hoplé
Ratourneures[candjî]
Sinonimeye[candjî]
Ortografeyes[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :
E rfondou walon :
Ratournaedjes[candjî]
Categoreyes :
- Mots do walon
- Walon
- Mots ki cmincèt avou S shuvou d' ene ôte cossoune
- Dobès rfondowes do walon
- Mots do walon vinant do latén
- Mots do walon do minme sourdant k' on mot d' l' espagnol
- Mots do walon do minme sourdant k' on mot d' l' itålyin
- Mots do walon d' on seu pî
- Pårticipes erireces do walon
- Mots nén candjåves do walon
- Mots do walon avou des ratourneures
- Mots ki s' prononcèt parey cåzu totavå
- Sustantifs do walon
- Motlî do walon po les mzeures