bén
Apparence
Etimolodjeye
[candjî]Tayon-bodje latén « bene » (minme sinse).
Prononçaedje
[candjî]- AFE :
- diferins prononçaedjes : /bɛ̃/ /bẽ/ /bĩ/ /biː/ /bi/ /bɛɲ/, /be/
aschoûtez lu miersipepieuzmint e l’ notule ALW 1.3 ; (betchfessî én).
- prononçaedje zero-cnoxheu : /bẽ/
aschoûtez lu
- diferins prononçaedjes : /bɛ̃/ /bẽ/ /bĩ/ /biː/ /bi/ /bɛɲ/, /be/
- Ricepeures : nén rcepåve
Adviebe
[candjî]bén (nén candjåve)
- (divant on viebe ou èn addjectif) d' ene façon comifåt.
- Il a bén fwait s' corti
- (seu tot respondant a ene dimande) mostrêye k' on-z est dacoird.
- Dji lyi dmande comint çk' on dit e francès «Ça brotche foû d' tos costés»"; bén, dit-st i: — Joseph Lahaye (fråze rifondowe).
- (divant èn addjectif ou dins ene vierbire) foirt.
- Elle est bén tårdowe.
- Pôve tchansonî, ti veye est bén amere
Wåde tes pinsêyes po des meyeus moumints. — Louis Lagauche, Tchansons tchusèyes, (1908-1912), «Dispôy’ qu’èle n’est pu là» p.76 (fråze rifondowe). - Dj’a bin sogn’ qu’amå pô l’duc Tchâles èt sès sôdårs,
N’acorès-se po rinde li manôye di nosse pèce. — Joseph Mignolet, "Li tchant di m' tere", 1935, p. 38.
- (eployî après l' viebe) mosteure ene opôzucion avou çou ki shût.
- Li mame djemixh bén on pô so s’ payasse, mins ele serè so pî dmwin, Boule-di-Gôme el sait bén. — Arthur Xhignesse, « Boule-di-Gôme », 1912, p.6 (fråze rifondowe).
- (dins ene kesse après li viebe) rafoircixh li kession.
- Dispôy kibin d’annêyes sèreût-i bin la-d’zeûr ? — Henri Simon, Li mwért di l'åbe.
- Comint sawè comint çki dj' pôreu bén dismacraler l' exhea ? — Chantal Denis (fråze rifondowe).
- mostere on tchictaedje.
- Bén, dji vén paski vs m’ avoz fwait houkî po reparer les seres des poites. — Louis Lagauche, Cåse d'on comichonaire, 1904, p.24 (fråze rifondowe).
- pol moens.
- Po s' cåbaret, c' est tote l' afwaire,
Dji wadje k' ele a bén dijh galants. — Jean Dessard, D'ine cohe so l'aute, 1939, p.61, Amoûr ! Amoûr ! (1920) (fråze rifondowe).
- Po s' cåbaret, c' est tote l' afwaire,
- (après li condicioneu prezintrece)
- esprime on djeriaedje.
- D’ ene hope, Mouyete est toprès d’ lu – si près k’ i rescoulreut bén, s’ i oizeut. — Arthur Xhignesse, « Boule-di-Gôme », 1912, p.20 (fråze rifondowe).
- (avou li viebe poleur) risker.
- Ni rovyîz nén k’ on djoû totafwait candje
Et k’ vos merveyes pôrént bén m’ (sic) fé flouwi. — Louis Lagauche, Tchansons tchusèyes, (1908-1912), «Mayon» p.31 (fråze rifondowe).
- Ni rovyîz nén k’ on djoû totafwait candje
- esprime on djeriaedje.
- (après li condicioneu erirece) esprime li rgret.
- Vos n' vloz nén ki dj' boute a vosse plaece, kékfeye ?! Il åreut bén respondou k' si-fwait — Chantal Denis (fråze rifondowe).
- (avou l' indicatif futurrece) adrouve ene propôzucion.
- Vos magnroz bén ene tåte avou on boket d' froede tchå edon surmint … — Joseph Mignolet, "Li vôye qui monte" (1933), p.33 (fråze rifondowe).
- (divant sacwants infinitifs) adoûcixh li viebe (
Loukîz a : « bén vleur »,
Loukîz a : « bén inmer »,
Loukîz a : « bén vey »).,
Loukîz a : « bén dire »,
Loukîz a : « poleur bén »
Mots d’ aplacaedje
[candjî]- bénrade, bénvite
- binåjhe, binamé, binureus
- lacobén, vacobén
- kibén, cobén
- bénvleur, bénvlant
- bén dire
- bén do, bén del, bén des
- årtchibén
- si bén ki
- motoit bén ki
Sinonimeye
[candjî]- (d' ene boune façon) comifåt, estra, clapanmint, å pair do pôce, corectumint
- (foirt) mo, foû, assez, byin
Contråve
[candjî]Ortografeyes
[candjî]Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :
Li mot n’ est nén dins : C65
Ratournaedjes
[candjî]d' ene boune façon
Sustantif
[candjî]singulî | pluriyal |
---|---|
bén | béns |
bén omrin
- çou k' est da ene sakî.
- Il avént bråmint do bén.
- Dj' a stou ås racsegnmints. Tos leus béns sont-st îpotekés po pus d' cénk meye francs.— Joseph Mignolet, "Milionêre !" (1934), p.48 (fråze rifondowe).
Ratourneures
[candjî]- gn a nén si grand må k’ i gn a on ptit bén ki våye avou / gn a nén si grand må k’ i gn a on ptit bén
- c’ est on må po on bén
Mots d’ aplacaedje
[candjî]Sinonimeye
[candjî]Ratournaedjes
[candjî]Mot-fråze
[candjî]bén (nén candjåve)
- mostere li sorprijhe.
- Bén, diåle mi stronne, t' as do toupet ! — Jean Bury, Joyeux rèspleus (1899), "Bin v’la st-on râre èdon surmint" (fråze rifondowe).