Aller au contenu

tu

Èn årtike di Wiccionaire.

Etimolodjeye

[candjî]

Loukîz a : « ti »

Prononçaedje

[candjî]

Prono d’ djin sudjet

[candjî]

tu omrin et femrin

  1. prono sudjet di l' atôtchî (2inme djin do singulî) camaerådrece, metou dins ene fråze di dmande padrî on codjowa k' a ene cossoune å coron.
    • Pinses tu co a leye ?
    • Est ç' li transe k' on soune asteure Ki dj' triyane insi ? Kî çki l' moirt a co vnou scheure ? Ki wadjes tu k' c' est mi ? — Jean Guillaume (fråze rifondowe).

Mots d’ aplacaedje

[candjî]

pinses tu!

Ortografeyes

[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Mots vijhéns

[candjî]
Pronos d’ djins walons
Nombe Djin Djinre Sudjet Muroetrece Acuzatif (droet coplemint) Datif (coplemint nén direk) Locatif Djenitif (pårtixhrê) Tonike (tot seu ou dirî dvancete)
Singulî Prumire djin — dji, dj’
dju (padrî)
mi, m’, èm mi, m’, èm (divant l’ viebe)
mu, m’ (dirî l’ viebe)
mi, m’, èm (divant l’ viebe)
mu, m’ (dirî l’ viebe)
— — mi
Deujhinme djin — vos, vs
ti, t’, èt
tu, -ss (padrî)
vos, vs
ti, t’, èt
vos, vis, vs ; ti, t’, èt — — twè, ti, ti-minme, t’-minme, tizôte, etzôte
Troejhinme djin Omrin i, il si, s’, ès li, l’, el lyi î è
endè, end, ndè, nd
lu
Feminine ele, elle li, l’, el leye
Neute on — — — — lu
Pluriyal Prumire djin — nos, ns ; dji, dj’ nos, ns — — nos, nozôtes
Deujhinme djin — vos, vs vos, vs vos, vs vos, vis, vs — — vos, vozôtes, tizôtes, etzôtes
Troejhinme djin Omrin i, il si, s’ les, ls ; lzès, lzè, elzès lezî, elzî, lzî î è
endè, end, ndè, nd
zels, yeusses
Feminine ele, elle zeles, yeusses


Prono d’ djin coplemint

[candjî]
Alofômes
tu t'

tu omrin et femrin

  1. prono coplemint di l' atôtchî (2inme djin do singulî) camaerådrece, metou padrî on codjowa di sclameure, dirî ene cossoune, prononcî /ty/
    • Coûtche tu la !
  2. pareymint, dirî ene voyale, avou rafoircixhaedje, prononcî /tty/
    • Tén tu bén !

Mots d’ aplacaedje

[candjî]

Mareye-coûtche-tu-la

Ortografeyes

[candjî]
Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Prono d’ djin

[candjî]

tu

  1. ti (prono sudjet del 2inme djin do singulî, camaerådreçmint).
    • Tu r'vins quand ?
      Ti rvéns cwand ?
  2. ti (prono coplemint del 2inme djin do singulî, camaerådreçmint).
    • Dju n' tu dis qu' ça.
      Dji n' ti di k' ça.

Sipårdaedje do mot

[candjî]

Hôte Årdene, Basse Årdene

Prezintoe d’ apårtinance

[candjî]

tu omrin

  1. ti / èt (divant èn omrin no kiminçant pa ene cossoune).
    • Tu tchin vint tchîre su ma pavêye.
      Ti tchén vént tchire so m' pavêye / Èt tchén…
  2. ti / èt (divant on no kiminçant pa ene cossoune, omrin u femrin).
    • Tu-n-ome vint vèy ma fame.
      Ti ome vént vey mi feme / ti-n ome… / èt-n ome vént vir èm feme.
    • Tu-n-ôⁿrlodje avance.
      Ti ôrlodje avance / ti-n ôrlodje… / èt-n ôrlodje…

Sipårdaedje do mot

[candjî]

Hôte Årdene, Basse Årdene

Prono d’ djin sudjet

[candjî]

tu

  1. (divant l' viebe, camaerådreçmint et måhonteuzmint) ti.
    • Tu veux ou tu ne veux pas ?
      • Ti vous ou ti n' vous nén ?
  2. (divant l' viebe, camaerådreçmint mins poleymint) to.
    • Tu veux ou tu ne veux pas ?
      • To vous ou to n' vous nén ?
  3. (divant l' viebe, ordinairmint et poleymint) vos (fôme pus corante e walon adon ki l' francès a ebanåvlé "tu").
    • Tu veux ou tu ne veux pas ?
      • Vos vloz ou vos n' vloz nén ?
  4. (dirî l' viebe, camaerådreçint et måhonteuzmint, si l' codjowa finixh pa ene cossoune) tu (sins loyeure inte li codjowa et l' prono).
    • Penses-tu encore à elle ?
      • Pinses tu co a leye ?
  5. (dirî l' viebe, camaerådreçint et måhonteuzmint, si l' codjowa finixh pa ene voyale) -ss.
    • Le grand Gabriel est venu près de Marie et lui a dit : «veux-tu ?» — Julos Beaucarne.
      • Li grand Biyel a vnou dé Mareye, et lyi dire : «vouss ?»
  6. (dirî l' viebe, ordinairmint et poleymint) vs (Levant walon); sins nou prono (Mitan, Coûtchant walon et Basse Årdene).
    • Le grand Gabriel est venu près de Marie et lui a dit : «veux-tu ?» — Julos Beaucarne.
      • Li grand Biyel a vnou dé Mareye, et lyi dire : «vloz vs ?» / … «vloz ?»