tu

Èn årtike di Wiccionaire.

Walon (Rifondou)[candjî]

Etimolodjeye[candjî]

Loukîz a : « ti »

Prononçaedje[candjî]

Prono d’ djin sudjet[candjî]

tu omrin et femrin

  1. prono sudjet di l' atôtchî (2inme djin do singulî) camaerådrece, metou dins ene fråze di dmande padrî on codjowa k' a ene cossoune å coron.
    • Pinses tu co a leye ?
    • Est ç' li transe k' on soune asteure Ki dj' triyane insi ? Kî çki l' moirt a co vnou scheure ? Ki wadjes tu k' c' est mi ? Jean Guillaume (fråze rifondowe).

Mots d’ aplacaedje[candjî]

pinses tu!

Ortografeyes[candjî]

Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Mots vijhéns[candjî]

Pronos d’ djins walons
Nombe Djin Djinre Sudjet Muroetrece Acuzatif (droet coplemint) Datif (coplemint nén direk) Locatif Djenitif (pårtixhrê) Tonike (tot seu ou dirî dvancete)
Singulî Prumire djin dji, dj’
dju (padrî)
mi, m’, èm mi, m’, èm (divant l’ viebe)
mu, m’ (dirî l’ viebe)
mi, m’, èm (divant l’ viebe)
mu, m’ (dirî l’ viebe)
mi
Deujhinme djin vos, vs
ti, t’, èt
tu, -ss (padrî)
vos, vs
ti, t’, èt
vos, vis, vs ; ti, t’, èt twè, ti, ti-minme, t’-minme, tizôte, etzôte
Troejhinme djin Omrin i, il si, s’, ès li, l’, el lyi î è
endè, end, ndè, nd
lu
Feminine ele, elle li, l’, el leye
Neute on lu
Pluriyal Prumire djin nos, ns ; dji, dj’ nos, ns nos, nozôtes
Deujhinme djin vos, vs vos, vs vos, vs vos, vis, vs vos, vozôtes, tizôtes, etzôtes
Troejhinme djin Omrin i, il si, s’ les, ls ; lzès, lzè, elzès lezî, elzî, lzî î è
endè, end, ndè, nd
zels, yeusses
Feminine ele, elle zeles, yeusses


Prono d’ djin coplemint[candjî]

Alofômes
tu t'

tu omrin et femrin

  1. prono coplemint di l' atôtchî (2inme djin do singulî) camaerådrece, metou padrî on codjowa di sclameure, dirî ene cossoune, prononcî /ty/
    • Coûtche tu la !
  2. pareymint, dirî ene voyale, avou rafoircixhaedje, prononcî /tty/
    • Tén tu bén !

Mots d’ aplacaedje[candjî]

Mareye-coûtche-tu-la

Ortografeyes[candjî]

Après 1900, foû rfondou (Feller, Feller ricandjî, nén Feller) :

Walon (sistinme Feller)[candjî]

Prono d’ djin[candjî]

tu

  1. ti (prono sudjet del 2inme djin do singulî, camaerådreçmint).
    • Tu r'vins quand ?
      Ti rvéns cwand ?
  2. ti (prono coplemint del 2inme djin do singulî, camaerådreçmint).
    • Dju n' tu dis qu' ça.
      Dji n' ti di k' ça.

Sipårdaedje do mot[candjî]

Hôte Årdene, Basse Årdene

Prezintoe d’ apårtinance[candjî]

tu omrin

  1. ti / èt (divant èn omrin no kiminçant pa ene cossoune).
    • Tu tchin vint tchîre su ma pavêye.
      Ti tchén vént tchire so m' pavêye / Èt tchén…
  2. ti / èt (divant on no kiminçant pa ene cossoune, omrin u femrin).
    • Tu-n-ome vint vèy ma fame.
      Ti ome vént vey mi feme / ti-n ome… / èt-n ome vént vir èm feme.
    • Tu-n-ôⁿrlodje avance.
      Ti ôrlodje avance / ti-n ôrlodje… / èt-n ôrlodje…

Sipårdaedje do mot[candjî]

Hôte Årdene, Basse Årdene

Francès[candjî]

Prono d’ djin sudjet[candjî]

tu

  1. (divant l' viebe, camaerådreçmint et måhonteuzmint) ti.
    • Tu veux ou tu ne veux pas ?
      • Ti vous ou ti n' vous nén ?
  2. (divant l' viebe, camaerådreçmint mins poleymint) to.
    • Tu veux ou tu ne veux pas ?
      • To vous ou to n' vous nén ?
  3. (divant l' viebe, ordinairmint et poleymint) vos (fôme pus corante e walon adon ki l' francès a ebanåvlé "tu").
    • Tu veux ou tu ne veux pas ?
      • Vos vloz ou vos n' vloz nén ?
  4. (dirî l' viebe, camaerådreçint et måhonteuzmint, si l' codjowa finixh pa ene cossoune) tu (sins loyeure inte li codjowa et l' prono).
    • Penses-tu encore à elle ?
      • Pinses tu co a leye ?
  5. (dirî l' viebe, camaerådreçint et måhonteuzmint, si l' codjowa finixh pa ene voyale) -ss.
    • Le grand Gabriel est venu près de Marie et lui a dit : «veux-tu ?» Julos Beaucarne.
      • Li grand Biyel a vnou dé Mareye, et lyi dire : «vouss ?»
  6. (dirî l' viebe, ordinairmint et poleymint) vs (Levant walon); sins nou prono (Mitan, Coûtchant walon et Basse Årdene).
    • Le grand Gabriel est venu près de Marie et lui a dit : «veux-tu ?» Julos Beaucarne.
      • Li grand Biyel a vnou dé Mareye, et lyi dire : «vloz vs ?» / … «vloz ?»