twè
Apparence
Etimolodjeye
[candjî]Calcaedje do francès « toi » (on-z a insi askepyî on livea k' on-z a trové pus poli ki « ti » po djåzer avou des soçons). Dataedje do mot : 19e sieke.
Prononçaedje
[candjî]- AFE :
- diferins prononçaedjes : /twɛ/ /twa/, miersipepieuzmint e l’ notule ALW 2.15 (minme prononçaedje cåzu pattavå)
- prononçaedje zero-cnoxheu : /twɛ/
- Ricepeures : nén rcepåve
Prono d’ djin tonike
[candjî]twè omrin et femrin
- prono tonike di l' atôtchî (deujhinme djin), a on livea d' atouwance radoûceye, metou tot seu.
- Twè, ti n' dirès pus rén, dit-st i å live k' i vneut d' touwer.
- To n' les divreus nén fé araedjî come çoula, saiss, twè !
- li minme, metou dirî ene adrovire.
- Siya k' c' est twè k' irè.
- Gn k' twè po miner l' atelêye a bon pôrt.
- li minme metou dirî ene divancete.
- Waite les belès fleurs: c' est por twè.
- Riwaite a twè di n' nén tchaire.
Ratourneures
[candjî]- da twè : ki t’ apartént.
- Ci n’ est nén da twè.
Sinonimeye
[candjî](tchaeke di diferins liveas sociolodjikes)
(da twè)
Mots vijhéns
[candjî]| Nombe | Djin | Djinre | Sudjet | Muroetrece | Acuzatif (droet coplemint) | Datif (coplemint nén direk) | Locatif | Djenitif (pårtixhrê) | Tonike (tot seu ou dirî dvancete) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Singulî | Prumire djin | — | dji, dj’ dju (padrî) |
mi, m’, èm | mi, m’, èm (divant l’ viebe) mu, m’ (dirî l’ viebe) |
mi, m’, èm (divant l’ viebe) mu, m’ (dirî l’ viebe) |
— | — | mi |
| Deujhinme djin | — | vos, vs ti, t’, èt tu, -ss (padrî) |
vos, vs ti, t’, èt |
vos, vis, vs ; ti, t’, èt | — | — | twè, ti, ti-minme, t’-minme, tizôte, etzôte | ||
| Troejhinme djin | Omrin | i, il | si, s’, ès | li, l’, el | lyi | î | è endè, end, ndè, nd |
lu | |
| Feminine | ele, elle | li, l’, el | leye | ||||||
| Neute | on | — | — | — | — | lu | |||
| Pluriyal | Prumire djin | — | nos, ns ; dji, dj’ | nos, ns | — | — | nos, nozôtes | ||
| Deujhinme djin | — | vos, vs | vos, vs | vos, vs | vos, vis, vs | — | — | vos, vozôtes, tizôtes, etzôtes | |
| Troejhinme djin | Omrin | i, il | si, s’ | les, ls ; lzès, lzè, elzès | lezî, elzî, lzî | î | è endè, end, ndè, nd |
zels, yeusses | |
| Feminine | ele, elle | zeles, yeusses | |||||||
Ratournaedjes
[candjî]prono tonike di l' atôtchî, metou tot seu
Arabe : أنتَ (ar) = أَنْتَ = anta omrin, أنتِ (ar) = أَنْتِ = anti femrin
Arabe marokin : نتا (ary) = نْتا = nta omrin, نتي (ary) = نْتي = nta femrin, , نتي (ary) = نْتي = ntina omrin & femrin (coinrece Nôr-Ouwess)
Almand : du (de)
Inglès : you (en)
Espagnol : tú (es)
Francès : toi (fr)
Neyerlandès : jij (nl)
prono tonike di l' atôtchî, après dvancete
prono tonike di l' atôtchî, metou dirî l' divancete « da » (c' est da twè)
Waitîz eto
[candjî]
Lijhoz l’ årtike Livea sociolinwistike des mots so Wikipedia